Přírodo!
Přírodo!
Mír a útěchu v Tobě nalézám,
díky tobě jen vnitřně již nestonám.
Zelená barva, barvou je svobody,
také však míru a celkové pohody.
Tvůj Bratr vítr čechrá mi vlasy,
jak letní vánek mladičké klasy.
Mechu máš víc než dosti,
jsme tu dnes vítaní hosti?
Víra v Tebe a Tvou krásu,
věští mojí duši spásu.
Ticho máš a přec jsi hlučná,
Přírodo ty Matko zvučná.
Duše má se jen třese,
když může být s Tebou v lese.
Krásu máš, tak nač ji skrývat,
nech mě prosím na ni dívat.
S láskou a svobodou ulehám do mechu,
jen u Tebe nalézám tu pravou útěchu.
Jen v Tebe věřím a jsem si jistá,
že má láska je tak čistá.